Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pivo

27. 4. 2007
Obrazek
Vynález piva je připisován egyptskému bohu slunce a vegetace Osidirovi, pozdějšímu vládci podsvětí a věčnosti. Je-li tomu skutečně tak, nikdo neví. Nicméně faktem je, že staří egypťané vařili různé druhy piv, například z chleba s příchutí šafránu, jalovce nebo zázvoru, oblíbené bylo i z chleba ječného zalitého datlovou šťávou..

Česká země má dlouholetou tradici ve vaření piva, jehož kvalita se stala světoznámou. Původ piva je však orientován do jiných oblastí a do mnohem starších období. Je málo věcí, které jsou výsledkem lidské činnosti, které se mohou honosit tak dlouhou tradicí. Dnes již víme poměrně přesně, že již v dobách ranné sumérské dynastie, asi 3000 let pře Kristem, mělo pivo v životě tehdejších lidí význačné místo. Naši dávní předkové označovali pivo za dárce výživných hodnot, podle pověstí bylo především nápojem bohů a králů a nechybělo ani při obětních rituálech.

Od Babyloňanů převzali umění vaření piva Egypťané, kterým vděčíme za to, že jeho výrobu vylepšili přidáváním různých hořkých bilynných látek např. šafránu, anýzu, zázvoru, puškvorce, jalovce a pod., což je možno považovat za předetapu chmelaření. Vaření piva postupně poznali i Řekové a Římané, kteří však dávali přednost vínu, dále pak Keltové, Germáni a v neposlední řadě i Slované. Používání chmele při výrobě piva se do střední Evropy rozšířilo pravděpodobně z oblasti mezi Uralem a Kavkazem. A právě středoevropská oblast, obývaná dnes česky a německy mluvícím obyvatelstvem, je klimaticky velice výhodná pro pěstování jarního ječmene a chmele, surovin, které v moderní době výrobu kvalitního piva zcela ovládly a které se rozhodujícím způsobem podílí na kvalitě a charakteru piva.

První písemně doložená zpráva o vaření piva v Čechách je „Nadační listina pražského kolegiátního kostela na Vyšehradě“ z roku 1088, která kromě jiného určuje kanovníkům vyšehradské kapituly také „desátek chmele“ na vaření piva. První pivovárky vznikaly v různých klášterech a podle jejich vzoru se vaření piva ujímala i šlechta. Čeští králové pak s cílem zachovat si nejen politickou, ale i ekonomickou moc, zakládají nová královská města. Zejména ve 13. s 14. století jsou pak tato nová královská města při založení, nebo i později, králem nadána právem vaření piva.

V dalším vývoji již právovárečníci sami pivo nevařili a pro vaření piva si najímali řemeslníky - sladovníky na výrobu sladu a pivovarníky na výrobu piva. Tak vznikaly první právovárečné pivovary.

V průběhu 19.století jsou důsledky vynikajících vynálezů J. Watta a Carl von Linde, parního stroje, umělého chlazení a objevné práce Louis Pastera v oblasti mikrobiologie základem pro rozvoj pivovarství na nové úrovni: pivovarství se stává průmyslovým podnikáním. V té době také vzniká řada nových pivovarů, z nichž je možno jmenovat alespoň pětici nejznámějších: Plzeňský Prazdroj, Smíchovský Staropramen, pivovar Gambrinus v Plzni, pivovar ve Velkých Popovicích a Budějovický Budvar.

Nějaký ten receptík:

Domácí černé pivo ze sladové kávy

Do smaltované nádoby se vlije 10 l vody, přidá se 0,5 kg sladové kávy a vaří se 1 hodinu. Potom se přidá 10 g chmelu a 40 dkg cukru a vaří se ještě dalších 20 minut. Směs se potom ochladí na teplotu místnosti. Malé množstní získaného roztoku se smíchá s 10 g kvasinek, přelije se do nádoby a nechá v klidu do následujícího dne. Roztok se pak procedí hustým plátnem a stáčí se do láhví. Láhve mají být neprodyšně uzavřené, popřípadě zazátkované a zajištěné ještě provázkem nebo drátkem. Láhve se uloží na chladném místě. Pivo se může po několika dnech pít. Po otevření láhve pění.

                  Domácí medové pivo

1,2 kg medu se vaří 1/2 hodiny s 9 l vody a odpařený podíl vody se doplní na konečný objem 10 l. Do rostoku se vloží pytlík obsahující 2dkg chmele a vaří se 20 - 30 minut. Do litru ochlazeného roztoku se dá 5 g kvasinek a ponechá se několik hodin na teplém místě. Potom se zchlazená mladina přelije do demižónu, přidají se rozmnožené kvasinly, demižón se převáže řídkou tkaninou a ponechá se na teplém místě. Bouřlivé kvašení končí po 3 - 5 dnech. Potom se demižón přemídtí do sklepa. Po několika dnech se pivo stáčí do láhví.   

              

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář